Jan Látka - úvodní stránkaJan Látka - úvodní stránka

Článek v časopisu Rozhled - Proč chce vláda dusit venkovské školy?

04.04.2012

Současný způsob dotování regionálního školství už změnu asi potřeboval. Ředitelé škol na nedostatky dosavadního systému financování opakovaně upozorňovali a sami hledali i navrhovali změny. Vedle normativu na dítě chtěli ještě normativ na třídu, který by pomohl menším školám, které nemají možnost naplňovat třídy na tzv. „ekonomický“ počet žáků.Určitě si však nepředstavovali to, s čím přišlo Ministerstvo školství pod vedením ministra Josefa Dobeše. Navrhovaná reforma financování regionálního školství totiž může být doslova likvidační pro 70-80% malých venkovských škol a znamená také výraznou diskriminaci venkova vůbec. Je patrné, že cílem změn je zachovat pouze velké základní školy, zatímco výuka v menších obcích a malých venkovských školách má být omezena. Od příštího roku tak může zaniknout řada škol, které dnes i kvůli úbytku dětí nesplní normativní počet,  který má být 24-26 žáků na třídu. Historicky to přece byla právě škola, která spolu s farou a hospodou tvořila jakýsi základ obce. Školy jsou v mnoha menších obcích centry kulturního a společenského života a také určitou stabilizací našeho venkova. Kromě likvidace současné sítě základních škol se tak můžeme dočkat i postupného vylidňování venkova.Začne-li totiž dítě jezdit ze své obce pryč, a to nejen za sportem či kulturou, ale také za vzděláním, nemá šanci si ke své obci vytvořit žádnou větší vazbu. Mládež se nám pak po absolvování středních a vysokých škol nebude chtít na venkov vracet a zakládat zde rodinu. Pro mladé rodiny je totiž škola prvním předpokladem při rozhodování, kde bude rodina žít. Přitom právě menší venkovské školy pracují velmi spolehlivě, kvalitně, a když je potřeba, i operativně. Zcela pomíjeno je i značné zmaření investic vložených do školských budov. Pominout jistě nelze ani předpokládané zvýšení výdajů rodinných rozpočtů rodin s dětmi, které již tak mají mnohdy hluboko do kapsy. Zanedbat nelze ani zvýšená bezpečnostní rizika při cestách dětí do vzdálenějších škol. Proto jsou  samosprávy obcí napříč politickým spektrem rozhodnuty bojovat za udržení stávajících škol, by navrhovaný způsob financování školství vytváří na rozpočty venkovských obcí velký tlak. Jak to tedy současná koaliční vláda myslí s naším venkovem? Již prvnívětou Koncepčního záměru financování regionálního školství „zastavit rostoucí veřejný dluh“, je jasně řečeno, že tato vláda rozpočtové odpovědnosti a nesmyslných škrtů přehazuje tíhu této odpovědnosti za vzdělání na obce, rodiče a děti. Rušení veřejných škol a navýšení podpory soukromým školám tak zavání snahou o privatizaci systému regionálního školství. Privatizovat však nelze úplně všechno. Vláda by měla ustoupit od omezování kompetencí krajů a obcí, tyto nejlépe znají místní specifika a dokáží zachovat dostupnost sítě základních škol pro občany a jejich děti. Proč Ministerstvo školství a vláda nešetří jinde? Stačí jen zmínit předražené státní maturity, statisícové odměny na Ministerstvu školství nebo mnoho miliard z EU, o které právě neschopností tohoto ministerstva ČR možná přijde. Proti plánovaným škrtům v oblasti školství, které jsou naprosto nesmyslným a nesystémovým krokem již Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, protože výrazné podfinancování regionálního školství může znamenat odchod až 17 tisíc pedagogických pracovníků. Ministrškolství Josef Dobeš podal demisi a přiznal, že vláda Petra Nečase veřejně lhala, když si vytkla školství jako jednu ze svých priorit. Ministr Kalousek prohlásil, že škrty byly pro Dobeše pouze záminkou a odchází kvůli neschopnosti. Pro občany je zcela nepřijatelné, aby se oblast školství stala obětním beránkem děravého rozpočtu současné vlády a v důsledku tupých škrtů se dále omezovalo vzdělávání v ČR. Zdá se, že odchod ministra Dobeše zMinisterstva školství přichází dost pozdě a plnou spoluodpovědnost za současný neutěšený stav především v regionálním školství nese celá koaliční vláda a především její premiér Petr Nečas zODS! Jan Látka, poslanec Parlamentu ČR


číst více

Článek v časopisu Rozhled - Proč je vláda proti hasičům?

15.03.2012

Jiná otázka mě totiž nenapadá. Ze zákona o státním rozpočtu na rok 2012 vyplývají výdajové rámce na roky 2013 a 2014. Lze si tak udělat jasnou představu o vývoji rozpočtu Hasičského záchranného sboru. Dlouhodobě si vážím práce všech hasičů a jsem velmi rád, že mohu být již dva roky členem Sdružení dobrovolných hasičů v Domažlicích. Jako poslanec jsem často zván na různé hasičské akce, schůze, valné hromady a seznamuji se tam s problematikou hasičů na všech úrovních. Taktéž jako bývalému starostovi okresního města mi situace kolem hasičů vůbec není lhostejná. Zatímco v roce 2008 byly investiční výdaje pro Hasičský záchranný sbor na úrovni 1,83 miliardy korun, v roce 2012 je plán jen na 276 milionů korun, což nepostačí ani k základní obnově techniky. Sbor v roce 2010 hospodařil se sumou zhruba 8,5 miliardy korun, v roce 2012 to bude 6,6 miliardy, o rok později 5,8 a v roce 2014 již jen 5,2 miliardy korun. Z toho je zřejmé, že rozpočet v roce 2014 není pro hasiče myslitelný bez změny rozsahu činností poskytovaných občanům. Rozpočtem nadiktované škrty povedou k tomu, že Hasičský záchranný sbor nebude mít na provozní výdaje, přičemž už te má investiční výdaje minimální. V roce 2014se sníží početní stavy o 2500 – 3000 příslušníků ze současných cca 9500. Přijdou vniveč stovky milionů, které sbor investoval do jejich výcviku, výzbroje a výstroje. Počet stanic se sníží z 238 na 89. Pokud vláda premiéra Nečase dodrží rozpočtový výhled, který sama schválila, dostaneme se do početních stavů na úrovni sedmdesátých let. Je toto vůbec možné ? Počet požárů je však dnes násobně vyšší. Dojezdový čas  k zásahu se může prodloužit z deseti na třicet minut a může dojít i ke snížení profesionální úrovně při zásazích. Krátkozraké a bezkoncepční škrty současné vlády ve výdajích na bezpečnostní sbory, zejména na hasiče, neumožňují garantovat občanům bezpečnost a  poskytování služeb v takovém rozsahu a v takových dojezdových časech jako dosud, což může v konečném důsledku ohrozit nejen majetky, ale i zdraví či životy našich občanů. ČSSD zahájila diskusi o zákonných změnách, které by zajistily více zdrojové financování Hasičského záchranného sboru i Sborů dobrovolných hasičů. To by mohlo spočívat v povinných odvodech komerčních pojišoven, které by se tak nepřímo podílely na zvýšení kvality vybavení hasičských jednotek. Lepší vybavení i efektivita zákroků by pak měly pozitivní vliv na snížení škod. Koalice však s těmito návrhy nesouhlasila. Hasiči jsou přece ti, kteří jsou v krizových situacích, a je to dopravní nehoda, požár, povodeň nebo jiná živelná pohroma, první na místě. Jsou vybaveni a vycvičeni k tomu, aby poskytli pomoc v širokém spektru požadovaných činností. Pokud budou plánované škrty uskutečněny, hrozí, že v roce 2014 bude Hasičský záchranný sbor paralyzován. Nepochopím, že vláda nedokáže najít v rozpočtu peníze pro hasiče a přitom jsme svědky rozdávání stotisícových mimořádných odměn vysokým státním úředníkům na některých ministerstvech. Nelze se ubránit dojmu, že se od současné koalice můžeme dočkat i privatizace některých činností, které zatím náležely hasičům. Je s podivem, že vláda rozpočtové odpovědnosti, jak se často sama nazývá, nedokáže zamezit únikům na příjmové stránce rozpočtu, a vyhnout se tak tupým škrtům na straně výdajů, které právě te postihují hasiče. Vážení hasiči, vydržte, prosím, pevně věřím, že bude lépe ! Váš poslanec a dobrovolný hasič Jan Látka


číst více

Časopis Myslivost - Střelecký den v Mnichově

01.01.2012
číst více

Stravenky ještě nemají vyhráno

22.12.2011

Možná trochu překvapivě nedošlo na listopadové schůzi Poslanecké sněmovny, ke zrušení daňové podpory stravování, jak si dlouhodobě přeje ministr financí Kalousek a mělo být jednou ze součástí daňové reformy chystané současnou vládou. Netýká se však pouze stravenek, jak bývá prezentováno v médiích, ale i podnikového stravování. Stravenky přitom využívá 1,3 mil. a závodní stravování 1,8 mil. zaměstnanců. Celkem tak podporu stravování využívá přes 80% všech zaměstnanců. Pokud by daňová podpora byla zrušena, zvedly by se neúměrně náklady na toto zvýhodnění a většina zaměstnavatelů by ho byla nucena zrušit.


číst více
   [ předchozí ]   1   2   3   [ 4 ]   5   6   7   [ další ]