Jan Látka - úvodní stránkaJan Látka - úvodní stránka

Co si na nás tato vláda ještě vymyslí?

22.04.2012

Přitom je zcela evidentní, že poplatky u lékaře pacienty od návštěv ordinací neodradily, jako regulace nadužívání zdravotnických potřeb zcela selhaly a jsou proto velkým omylem pravicových vlád. Reformy také obsahují některé nesmysly, na které doplatí především pacienti. Je to především povinný souhlas obou rodičů při lékařských zákrocích, léčbě či zdravotní péči o dítě, který doprovází spousta nejasností. Lékaři zákon kritizují, protože jim komplikuje jejich práci a někteří dokonce počítají i s možnými soudními spory.

Podle reformy zdravotnictví se má síť nemocnic zeštíhlit, ubudou malé nemocnice i malé porodnice. Zdravotní pojišťovny budou přispívat méně. Dojezdový limit sanitky záchranné služby se zvýší z 15 na 20 minut a v nemocnicích na pohotovosti mají v noci sloužit čerství absolventi, lékaři bez atestace. Převoz pacientů běžnou sanitkou by měl být zpoplatněn. Pacient si připlatí za lepší péči tzv. nadstandard. Přitom je nabídka nadstandardů omezená a zájem pacientů velmi malý. Nicméně právě tyto nadstandardy se mi zdají velmi diskutabilní. Dovedu si snad představit nadstandard při ubytování či stravování pacienta, možná i v otázce některých zdravotních pomůcek. Vůbec si však nedovedu představit nadstandard při léčbě a zdravotní péči o pacienta. Má to snad znamenat, že kdo na to bude mít, připlatí si a bude mu poskytnuta lepší nebo kvalitnější lékařská péče či léčba než druhému se stejnou diagnózou, ale s méně finančními prostředky?

Proto mi přijde absurdní srovnání standardu a nadstandardu ve zdravotnictví s možností koupit si horší nebo lepší auto nebo dokonce rohlík. Jak k tomu přijdou důchodci, zdravotně postižení nebo rodiče malých dětí? Vždyť tyto skupiny patří mezi nejčastější pacienty v lékařských zařízeních a nejvíce pocítí, že se tímto ze zdravotnictví stává obyčejný byznys. Po léta pravidelně platili zdravotní pojištění a nyní má být všechno jinak? Touto reformou totiž naprosto zaniká princip solidarity, a to bohužel nejen mezi zdravými a nemocnými, ale také mezi staršími a mladými a bohatými a chudšími. Čiší z toho snaha, aby občané platili stále více, ale aby více peněz zůstávalo ve zdravotních pojišťovnách. V nadpisech novinových článků nyní čteme: ministr Heger vhání nemocné do finanční pasti, plaťte si plomby, starejte se o zdraví. V čekárnách od pacientů zase slyšíme: nesouhlasím, odmítám, nehoráznost, odírání. Velmi se proto obávám, že předkládaná zdravotnická reforma může mít za důsledek nežádoucí snížení dostupnosti a kvality zdravotní péče v ČR, významné zkomplikování situace opravdu nemocných lidí za cenu prodražení zdravotní péče, nebo nežádoucí nárůst pacientů v čekárnách praktických lékařů . Pominuta však byla především sociální únosnost některých kroků, které reforma přináší. Skoro se mi zdá, že současná vládní koalice se nám snaží i touto reformou říci : „Kašleme na vás a vaše názory . Víc než si myslíte!“

Článek vyšel v měsíčníku Rozhled - květen 2012

Zpět na rubriku Články a komentáře