Jan Látka - úvodní stránkaJan Látka - úvodní stránka

Zpráva o životním prostředí České republiky 2016

05.02.2018

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pan ministr Brabec tady řekl téměř všechno, takže mi podstatně ulehčil mé vystoupení. Proto bych vás rád seznámil s několika věcmi z mé zpravodajské zprávy.

Jak víte, zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2016 je tvořena jedenácti základními tematickými celky, které jsou věnovány jednotlivým složkám životního prostředí a hospodářským faktorům, které stav životního prostředí ovlivňují. Jsou to klimatický systém, ovzduší, vodní hospodářství a jakost vody, příroda a krajina, lesy, půda a zemědělství, průmysl a energetika, doprava, materiálové toky, odpady a financování. Tyto tematické celky jsou pak dále členěny na jednotlivé kapitoly, resp. indikátory.

Oproti zprávě za rok 2015, kterou jsem také měl tu čest zde přednášet, dochází u tematických kapitol k drobným změnám.

Stav životního prostředí v České republice byl v roce 2016 ovlivňován ekonomickým růstem. Ekonomika České republiky je charakterizována vyšším podílem průmyslu, což dlouhodobě ovlivňuje vývoj přímých zátěží životního prostředí. Pozitivním zjištěním je však setrvalý pokles energetické a materiálové náročnosti České republiky, na jednotku ekonomického výkonu je produkováno méně znečištění, než tomu bylo v minulosti. I přes růst ekonomiky zůstal v roce 2016 stav životního prostředí stabilizovaný.

Významným činitelem ovlivňujícím stav životního prostředí v České republice je vývoj hydrologických podmínek, které zde zmiňoval pan ministr, jejichž režim je v souvislosti se změnou klimatu více rozkolísaný s častějším výskytem hydrometeorologických extrémů. Kvalita ovzduší v roce 2016 v ČR stagnovala, z pohledu na lidské zdraví byla nevyhovující především v oblastech, kde dochází ke kombinaci více zdrojů znečištění (doprava, lokální vytápění domácností, průmyslová výroba) a také přenos znečištění ze zahraničí.

Vodní hospodářství nebylo i přes pokračující sucho výrazněji narušeno, výše odběrů vody i vypouštění odpadních vod se po výkyvu v roce 2015 vrátilo k původnímu trendu. Zatímco jakost koupacích vod se trvale zlepšuje, jakost vody v tocích kolísá. Narůstajícím problémem je naopak jakost podzemních vod.

Výměra orné půdy v rámci zemědělského půdního fondu i v roce 2016 klesla ve prospěch travních porostů, což je z pohledu protierozní ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiversity pozitivní. Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla a druhová skladba lesních porostů se držela trendu postupného přibližování přirozené struktuře lesů.

Přestože průmyslová produkce vzrostla, dlouhodobě klesá výroba elektrické energie a také konečná spotřeba energie. Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství, stoupá však spotřeba energie v dopravě. V roce 2016 došlo po předchozím výrazném nárůstu odpadů v roce 2015 k poklesu produkce odpadů a v rámci nakládání s nimi jsou uplatňovány principy odpadového hospodářství s důrazem na materiálové využití.

Klíčovým předpokladem pro zlepšení jednotlivých složek životního prostředí je také finanční podpora. Nejvíce prostředků je dlouhodobě směřována do oblasti ochrany vod, resp. nakládání s odpadními vodami, dále pak do oblasti nakládání s odpady a v neposlední řadě do oblasti ochrany ovzduší a klimatu, v rámci které v roce 2016 pokračovala realizace programů zaměřených na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění, např. Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkové dotace.

Jednotlivé indikátory rozebírat nebudu.

Zpráva o životním prostředí v krajích České republiky. Zprávy o životním prostředí v krajích jsou každoročně zpracovávány od roku 2015. Kraje České republiky jsou výrazně diverzifikované, a to s ohledem na různorodost přírodních podmínek, především rozdílností klimatu, charakteru reliéfu a ložisek nerostných surovin, které jsou hlavním faktorem hospodářského zaměření krajů a jejich území.

Různorodost přírodních podmínek v rámci ČR je jedním z hlavních předpokladů pro rozdílný rozvoj a charakter nejen hospodářství, ale zároveň dopadů potenciálních zátěží životního prostředí v jednotlivých krajích ČR. Přírodní podmínky, resp. jejich kombinace jsou také příčinou regionálních specifik v oblasti přírody a krajiny, použité srovnáním v několika indikátorech. Stav jednotlivých složek životního prostředí v jednotlivých krajích tak dlouhodobě ovlivňuje především průmyslová činnost, doprava, spotřeba domácností a také zemědělství.

 

Tyto faktory představují zátěže životního prostředí v daných regionech. Zprávy o životním prostředí v krajích představují významný podklad informací pro politické činitele, odborné pracovníky státní a veřejné správy i pro širokou veřejnost na národní i regionální úrovni.

Dopady na státní rozpočet. Zpráva o životním prostředí ČR nemá dopad na státní rozpočet, nemá vliv na rozpočty krajů a obcí, neovlivní podnikatelské prostředí, ani postavení mužů a žen ve společnosti.

Mám zde otázky k zamyšlení. Pan ministr tady zmínil návrh o předkládání zprávy o životním prostředí jednou za dva roky. Přiznám se, že jsem na příslušném výboru ve sněmovně byl a diskutovali jsme i na výboru v Senátu tuto záležitost. A myslel jsem si, že by se zpracovávala celá zpráva jednou za dva roky. Navíc oproti tomu, co je tam dnes, by tam přibyly zprávy o životním prostředí v národních parcích, právě vzhledem k novele zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny.

Zatím děkuji za pozornost.


číst více

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

19.01.2017

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Mně se zase vyplatilo si počkat. Je úsměvné, že včera jsme řeči o ekoaktivistech neslyšeli zdaleka tak často, jak teď, když se jedná o lesy. Dokonce tady jeden kolega, nebudu ho jmenovat, i když vím, který to byl – prohlásil, že národní park přeci není o lesích, ale o přírodě, že ty lesy jsou 80 % toho parku, to jaksi úplně přešel. To jenom tedy na to porovnání toho přístupu v podstatě v jednom zákonu, jak máme z různých v uvozovkách politických pohnutkách různé názory. Ale nevadí. Návrh novely upravuje stávající znění § 58 zákona, takže právním subjektům, které spravují pozemky ve vlastnictví státu, nevzniká nárok na finanční náhradu za újmu, která vznikla či vzniká za stížení zemědělského nebo lesního hospodaření z důvodu ochrany přírody tak, jako dosud. Mám za to, že navrženou novelu je nutné odmítnout především z těchto důvodů. Finanční náhrada za újmu je především regulačním mechanismem, tedy přispívá k tomu, aby omezení zemědělského nebo lesního hospodaření z důvodu ochrany přírody se pohybovalo v přijatelných mezích. Plocha pozemku ve Správě lesů ČR se stěžejním hospodařením z důvodu ochrany přírody činí v současnosti téměř 6 000 ha, tj. 45 % a stále roste. Finanční náhrada za újmu nutí orgány ochrany přírody k racionalitě jejich počínání a rovněž hledání jiných měkkých nástrojů v péči o přírodu. Finanční náhrada za újmu vyvažuje na jedné straně zájmy ochrany a přírody a na druhé straně zájmy subjektů hospodařících s přírodními zdroji. Judikáty této problematiky, které se této problematiky týkají, podporují stávající právní stav, který je státní podnik oprávněn a zároveň povinen vykonávat práva vlastníka, a to proti kterémukoliv subjektu, tj. i vůči státu. Návrh novely je podle mého názoru v přímém rozporu s Listinou práv a svobod čl. XI odst. 1 druhá věta – Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákon, obsah a ochranu s odst. 4 stejného článku, kde je uvedeno, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu, a proto budu podporovat zamítnutí. Děkuji.


číst více

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

18.01.2017

Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, senátorky, vážení kolegové, senátoři, vážený pane ministře, Národní park Šumava je jedno z nejkrásnějších míst ČR. Místo s prvotřídní ochranou přírody, zároveň i místo hojně navštěvované a obdivované turisty. Ale také místo, kde žijí místní lidé. Snahu nás všech, kteří to se Šumavou myslíme dobře, je obnovit v národním parku přirozenou rovnováhu, která byla narušena počátkem roku 2007, kdy se Šumavou prohnal orkán Kyrill, který polámal více než milion stromů. Vyhlášení bezzásahovosti na čtvrtině plochy Národního parku Šumava ministrem Bursíkem pak přineslo dosud největší kůrovcovou kalamitu a uhynutí dalších 30 milionů vzrostlých a zelených smrků. Nespočetněkrát jsem od té doby Šumavu navštívil a každá z těchto návštěv mě obohatila o spoustu nových poznatků v problematice kůrovce neboli lýkožrouta smrkového. V letech 2007-2012 jsem ve svém angažmá v Poslanecké sněmovně interpeloval ministry životního prostředí Bursíka, Mika, Dusíka a následně pak všechny ostatní. Stejně tak jako lesníkům a lesním inženýrům mi vadí především hrubé porušování stále platného lesního zákona číslo 289/95 Sb., v § 32. Ochrana lesa, kde je při přemnožení škůdců, což lýkožrout smrkový v našich lesích jistě je, nařízeno učinit bezodkladná opatření k zamezení jejich šíření. Základní lesnickou poučkou prý je, že čím dříve napadené stromy odkácíme a zlikvidujeme kůrovce, tím méně budeme muset do budoucna kácet. Dřívější vedení Národního parku Šumava spolu s několika vědci se snažilo přesvědčit veřejnost o správnosti bezzásahovosti a ponechání bývalých hospodářských lesů přirozenému vývoji s tím, že příroda si poradí sama. Nikdo však není schopen vyřknout nějaký časový limit. Kolegyně, kolegové, dnes stojíme před novelou zákona čísla 114/92 Sb., O ochraně přírody a krajiny. Jistě si vzpomenete na petici za dobrý zákon o NP Šumava, kterou jsme zde vzali na vědomí v prosinci. Mně se na této petici líbily dvě věci. A to, že chce dobrý zákon, a to tady jistě chceme všichni, ale především to, že to má být zákon o NP Šumava, což bohužel Ministerstvo životního prostředí není ochotno akceptovat. Proč tedy samotný zákon o NP Šumava? NP Šumava je se svými 38 000 hektary mnohem rozsáhlejší než ostatní parky s celkem 44 000 hektary dohromady. Především však proto, že se na území NP Šumava nachází katastry celkem 22 obcí, z nichž většina na protest s připravovaným zákonem vytvořila svaz obcí NP Šumava. Pan ministr Brabec na výboru namítl, že ne všechny obce jsou se zákonem nespokojeny. A má pravdu, protože z celkem 22 obcí pouze Prášily se 152 obyvateli s tím souhlasí. Ty jsou právě v mém senátním obvodu stejně jako Železná Ruda, Kašperské Hory, Hartmanice, Čachrov, Rejštejn, Srní, Modrava či Horská Kvilda s celkem 5500 obyvateli. To jsem ještě ponechal stranou dalších 13 obcí mimo můj senátní obvod, jako je Kvilda a další obce z Jihočeského kraje. Jen ta mimoděk, oba dva kraje na problematice NP Šumava dlouhodobě úzce spolupracují a s vyjádřením obou krajských samospráv jste seznámeni v tom sylabu, který jste dostali a za který bych chtěl moc poděkovat jeho autorům. Mimochodem, pan ministr také na výboru řekl, že všechny subjekty se mohly vyjádřit. Jistě mohly, ale bohužel to nebylo reflektováno. Myslím tím především města, obce, kraje, Lesy ČR, SVOL či další. Vážení, každý lesák vám potvrdí, že se v NP Šumava po staletí hospodařilo. Za posledních minimálně 10 let je však snaha ponechat hospodaření přírodě. Začalo to kůrovcovou kalamitou, která Šumavu začala nekompromisně likvidovat. Bylo řečeno, že si příroda sama pomůže. Zatím však má velký náskok kůrovec, který nám docela spolehlivě mění zelenou Šumavu na hnědou suchou pustinu. Zatímco v Rakousku a Bavorsku si moc dobře uvědomují, že jejich parky a lesy mají sloužit turistům a je třeba jim nabídnout perfektní servis, na Šumavě hrozíme veřejnosti obřími developerskými projekty, hotely, lanovkami, apartmánovými sídlišti a nevím čím ještě. Z předloženého zákona je až příliš patrné, že jeho cílem vůbec není větší otevření parku turistické veřejnosti, ale tu nádhernou lokalitu uzavřít jako prostor pro bádání několika vědeckých pracovníků. Lesy na Šumavě by neměly být pouze místem pro experimenty vědeckých aktivistů. Oni nám totiž nejsou schopni říci, jak se projeví změna zalesnění vrcholových partií Šumavy na četnosti výskytu povodní v podhůří, jak to bude se schopností zadržet vodu v přilehlé krajině, jak se experiment promítne do života lidí, kteří na Šumavě žijí, chtějí se tam uživit, podnikat a věnovat svým zálibám. Jak jsem již řekl, strávili jsme nad návrhy Ministerstva životního prostředí velké množství času. Bohužel se nám však předpokládaný zákon zdá téměř nereformovatelný.

Dovolte mi shrnout nejzásadnější připomínky. Preambule zákona. 1) Preambule zákona je pouze o divočině, nikoli o nejzásadnějším šumavském problému, kterým jsou rozsáhlé uzavřené oblasti, rozsáhlá kulturní krajina a hlavně obce, sídla v národním parku. 2) Rozsah a způsob vyhlašování klidových území. V novele lze klidovým územím vyhlásit jakékoli území v jakémkoli rozsahu a navíc opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy považujeme za nevhodný nástroj. 3) Zonace, ta by měla být základní územní strategií. Nově zaváděnou praxí v NP Šumava je, že základním územním identifikátorem se stávají dílčí plochy, k čemuž budou směřovat budoucí zásady péče, k jejichž vypracování novela vágně zmocňuje orgány ochrany přírody.

 

4) Rada národních parků vrací dle původního zákon váhou obcí a krajů. Dle judikátu Nejvyššího správního soudu zavádí vypořádání námitek obcí a krajů ve správním řízení dle správního řádu. 5) Ponechává státní pozemky mimo zónu kulturní krajiny. Šlo by o nové znárodňování, se kterým je zejména na Šumavě problém. Dalšími připomínkami jsou – novela nereaguje na globální změny klimatu, sucho, ubývání vody. Další, novela číslo 114 umožní vyhlašovat velkoplošná bezzásahová území na základě rozhodnutí úředníka, ne z moci politické. Novela nezavazuje správce lesů ve zvláště chráněných územích ke zvyšování jejich retenční schopnosti. Novela číslo 114 nerespektuje realitu katastrofálního stavu lesů NP Šumava po orkánu Kyrill. V neposlední řadě i novela způsobí vynucení těžby dřeva v NP Šumava a snížení retenční schopnosti lesů. Na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jsem navrhl a také prosadil návrh na zamítnutí této novely. Jsem však politický realista a vím, že nějaké pozměňovací návrhy zpracovala paní senátorka Seitlová, další pan kolega Větrovský, pan kolega Nytra a možná ještě někdo další. Rád se s nimi seznámím a jakýkoli, který povede k vylepšení nám předkládaného zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny, který podle mého názoru vůbec není dobrý, podpořím. Možná se zeptáte, proč vlastně za Šumavu bojuji možná pro některé z vás marný boj. Je to velmi jednoduché. Já jsem senátorem za Domažlicko a Klatovsko a jsem velmi pyšný na to, že zde tyto lidi mohu zastupovat. Jde mi o šumavské lidi, kteří se kvůli špatným zákonům ze svých domovů stěhovat nechtějí. Šumava je totiž jejich skutečným domovem, což by si ti, kteří se k ní velmi rádi vyjadřují, měli uvědomit. Milé kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři, zachovejme Šumavu zelenou, zachovejme ji pro další generaci alespoň takovou, jakou ji známe ještě dnes. Děkuji mnoho za pozornost.


číst více

Petice NE - ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko

25.08.2016

Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně senátorky, kolegové senátoři, vážení zástupci petentů a další hosté. Velmi pozorně jsem si vyslechl všechny projevy, které zde zazněly. Považoval jsem samozřejmě za přirozené, že dám přednost petentům. A jsem velice rád, že jsem si vyslechl i paní kolegyni Sykovou, se kterou souhlasím snad v jedné nebo ve dvou věcech. Ano, je třeba dívat se na všechny věci komplexně, trošičku si dovolit zpochybnit ne petici o správném zákonu o Šumavě. Mám totiž úplně jiný názor než autoři petice, a přitom bych ji určitě podepsal, pokud chcete správný zákon o Šumavě, určitě. Je otázkou – a jsem přesvědčen, že tomu tak není – jestli správným zákonem je právě zákon č. 114. A mám k tomu spoustu důvodů.

Ke kolegyni Sykové prostřednictvím pana předsedajícího. Zmínila jste se o tom, byť v tomto zákoně se přece nebudou kácet lesy. To je právě, paní kolegyně, problém. To je problém, který řešíme skoro deset let. Jsem zákonodárcem deset let, byl jsem šest a půl roku v Poslanecké sněmovně a ani si nepamatuji jména všech ministrů, které jsem interpeloval, od Bursíka, přes Mika, Chalupu a další, právě ohledně kůrovce. Jsem velmi rád, že pan kolega z vědecké oblasti – bohužel si teď nevzpomenu na jméno – který tady o hydrologii vystoupil velmi pregnantně a všechno vysvětlil. Tady je zásadní problém. Přišel kůrovec a ti důležití, kteří o tom rozhodovali, začal to ministr Bursík a pokračovali v tom další, se rozhodli ponechat to na přírodě, že ona si poradí sama. No, v okamžiku, kdyby se dodržoval zatím stále ještě platný lesní zákon, který říká, jestliže les je napaden škůdcem, je majitel lesa povinen neprodleně zasáhnout, to znamená co? Strom porazit a na místě odkůrovat. K tomu bohužel nedošlo, a proto se kůrovec tolik rozšířil. Jsem rád, že jsme se dostali ke kůrovci. Dnes mám jednu petici, kde je psáno o Volarsku, Vimpersku a Strakonicku, ale ono se jedná o celou Šumavu. Mám čest být senátorem za horní část, za plzeňskou část Šumavy, tedy Železnou Rudu od Modravy, od Kvildy. Situace je velice složitá. Dnes máme tuto petici, příště budeme mít petici za správný zákon o Šumavě a pak budeme určitě řešit zákon č. 114, který sem přijde.

Byl jsem na veřejném slyšení, které vedla paní senátorka Syková ohledně petice za správný zákon o Šumavě. Trochu mě mrzí, že zde neřekla celkové vyznění tohoto veřejného slyšení, ale to je nakonec jedno. Bohužel jsem se tam střetl s názorem jednoho pana poslance, který řekl: ?No, vždyť my v Poslanecké sněmovně víme, že v Senátu se asi prohraje záležitost o Šumavu, protože někteří starostové se chlubí, že Senát...? Říkal jsem: ?Pane kolego, no samozřejmě, starostové, ať se chlubí nebo nechlubí. Proč má Senát tak odlišný názor od Poslanecké sněmovny, proto, že tady je především většina starostů, bývalých regionálních politiků nebo i současných a mají daleko blíž k regionálním problémům a k potřebám starostů 22 obcí na Šumavě.?

Dovolil bych si vám přečíst článek jednoho našeho kolegy, který tady bohužel dnes není, senátora Tomáše Jirsy, a proto jsem se rozhodl trošku ho zastoupit, protože se jedná především i o jeho senátní obvod:

V těchto dnech začala příslušná ministerstva zveřejňovat plány státu na boj se suchem. Za miliardy se mají stavět závlahy, hráze, nové přehrady, uvažuje se o zdražení odebírání podzemních vod. Stejní ministři však poslali do sněmovny zákon o Národním parku Šumava, kde chtějí rozšířit bezzásahové zóny na Šumavě z dnešních 14 % na 30 % s tím, že do budoucna by měla dosáhnout 50 %. ?Každý, kdo lesu rozumí, ví, že to způsobí další kůrovcovou kalamitu, kácení a odlesnění dalších tisíců hektarů?, říká senátor Tomáš Jirsa. ?Aktivisté chtějící na Šumavě ?divočinu?, používají argumenty typu, že ?suchý strom spotřebuje méně vody než strom zelený nebo že v Modravském potoku je stále stejné množství vody?.

?Každý sedlák by nad tím nechápavě vrtěl hlavou?, zlobí se Tomáš Jirsa. ?Ve stovkách vědeckých studií je popsán pozitivní vliv vzrostlého lesa na zadržování vody?, dodává.

?Vláda by měla přestat naslouchat zeleným ideologům a těžařským lobby a naopak slyšet hlas veřejnosti, starostů obcí Národního parku i zastupitelstev krajů, kteří chtějí zelenou Šumavu?.

Ano, my všichni chceme zelenou Šumavu. Pamatujete si, že zvláště po roce 1989 Šumava – zelená střecha Evropy. Ano, je to krásné. Chceme ale, aby Šumava byla zelenou střechou Evropy. Ona se začíná stávat šedivou střechou Evropy, ale doslova střechou. Co tím myslím? Představíte si střechu, naprší a po střeše to steče. A my nechceme, aby to po střeše steklo, chceme, aby voda na Šumavě zůstala, aby se tam zadržela, aby byla zásobárnou pro spodní vody a udržela se co nejdéle, aby zde nedocházelo k odpařování a vůbec k odlivu vody.

Proto správný zákon o Šumavě by měl přece jenom reflektovat především člověka, protože si myslím, že vodu na Šumavě budeme chránit nejenom kvůli člověku, ale i kvůli přírodě.

Dovolil bych si zde jednoznačně podpořit petici, kterou máme před sebou. Chtěl bych zmínit, že především dlouhodobým cílem ochrany Národního parku je také zajištění a zvyšování schopnosti lesů akumulovat vodu a plnit její klimatickou funkci. Na to bychom se měli zaměřit. A to prostě není v lesích v majetku vyšší ochranné podmínky Národního parku Šumava. V lesích v majetku je správce stále povinen upravovat a udržovat vodní toky a nádrže tak, aby byla zajišťována maximální retenční schopnost lesů. Správce lesů zajišťuje péči o lesy tak, že v jednom celku a v jednom roce neuschne více než jeden hektar lesa. No, to je o zásahovosti, o nutné zásahovosti právě proti kůrovci. To je nepřítel. Jen na přírodní ploše 23 % z celkové rozlohy Národního parku nebude uplatňován lesní zákon v ustanovení o přednostním provádění nahodilých zásahů těžby proti škůdcům.

Myslím si, že další věci zde není třeba číst. Jednoznačně tedy podporuji tuto petici. Chtěl bych jenom říci, že mě mrzí, že rozložení sil je právě takové, jak se v poslední době zdá. Jsem přesvědčen, že právě ti, co to myslí se Šumavou dobře, to znamená ne úplně souhlasí s některými záležitostmi, které jsem zde naznačil v zákonu č. 114. Ono je jednodušší říkat ti, co jsou pro kůrovce a proti kůrovci. Já jsem tedy proti kůrovci a věřím, že i většina Senátu bude proti kůrovci. Bohužel v Poslanecké sněmovně je to právě naopak.

Budu věřit, že se trochu něco změní, protože si nemyslím, že je dobře, abychom dělali ze Šumavy vědecký park a určitou laboratoř pro jednu nejmenovanou univerzitu.

Vážené kolegyně a kolegové, děkuji, že jste vydrželi můj nesourodý projev, na který jsem nebyl nějak připraven, ale protože se na dnešek omlouval pan senátor Tomáš Jirsa, považoval jsem za potřebné vystoupit na ochranu Šumavy a věřím, že většina z vás bude stejného názoru. Děkuji za pozornost.


číst více
   [ 1 ]   2   3   4   [ další ]